Peršeronský kůň
zbarvení:bílá nebo černá.
výška:154,5 - 172,7 cm ( 15,2 - 17 p.)
popis:přímý profil, vysoký hřeben na hlubokém krku, hluboká a silná prsa, velice silná záď, silně osvalené nohy, co nejmenší rousy.
povaha:aktivní, inteligentní, dobrá povaha
základní využití:tažný
původ:Orientální krev + Těžká tažná plemena + Normanský kůň
 Peršeronský kůň
Peršeron je statný a pohyblivý těžký kůň se suchýma nohama, který pochází z vápencového pohoří na rozhraní Normandie a Střední Francie. Spolu s buloňským koněm patří k nejelegantnějším chladnokrevníkům a právě jako on má poměrně dost orientální krve. V devatenáctém století ho autority popisovaly jako "araba ovlivněného podnebím a prací v zemědělství, k níž byl po staletí užíván." To byl sice jen výbuch nadšení pro toto těžké plemeno, ale o silném vlivu araba nelze pochybovat. Někteří obdivovatelé peršerona tvrdí, že jeho předkové nesli rytíře Karla Martela do vítězné bitvy s muslimy u Poitiers v roce 732 a že právě berbeři a arabové ukořistění nepříteli byli užiteční pro francouzké chovatele. Ve skutečnosti se orientální krev do Francie dostala až po první křižácké výpravě v letech 1096 - 1099 a teprve v roce 1760 byli v hřebčinci Le Pin využiti arabští plemeníci chovateli peršeronů. V nejvíce ovlivněné linii peršeronů se prosadili kříženci arabů Godolphin a Gallipoly. Gallipoly byl otcem nejslavnějšího peršeronského hřebce, Jeana le Blanc, který se narodil roku 1830. Během své dlouhé historie byl peršeron válečným koněm, tahal kočáry, pracoval v zemědělství i u těžkého dělostřelectva a po celou tu dobu také sloužil pod sedlem. Peršeron je ohromě silný, ale také otužilý a všestraný. Mezi těžkými plemeny vyniká nevšedním stylovým chodem, dlouhým, volným a plochým.