Sedla |
|
|
Sedel existuje nmoho druhů. Některá z
nich jsouna obrázku. Dnes se nejvíce používá anglický typ sedel. V podstatě sestává každé sedlo
z kostry z bočnicemi a sedlím, sedlové podušky, posedlí, 2 velkých
stranic s kolenními opěrami (u drezurního sedla bez nich), 6
sedlových zápinek, 2 třmenpvých zámků a řemenů, 2 třmenů, podbřišníku (provázkového, popruhového
dvojitého nebo dvou popruhových podbřišníků, praménkového nebo
koženého), popřípadě z poprsníku. Vpředu má sedlo
přední rozsochu (u kovbojských sedel |
|
vyúsťující v hrušku a vzadu zadní rozsochu. Kovbojská, kozácká a jim obdobná sedla se
podkládají houní namísto plstěné podložky. Od běžných sedel se odlišují
sedla drezurní pro vysokou školu španělskou, u nich sedlo
francouzké "španělské školy" je na vyobrazení, dále pikadorské sedlo,
které se podobá bývalým sedlům rytířským, pak sedla dámská, která
mají jen levý třmen a speciálně upravenou kolenní opěru pro pravé koleno
jezdkyně.
|
|
 |
Sedla
a. armádní kozlík
b. francouzké
drezurní sedlo pro vysokou školu španělskou
c. anglické "školní"
sedlo
d. drezurní sedlo
e. pikadorské sedlo
f. dámské sedlo
vylepšené (má pouze levý třmen)
g. sedlo pro skokové soutěže
h.
jednoduchý martingal
ch.sedlo dostihové
i. dvojitý podbřišník
popruhový a praménkový kožený nebo
...provázkový
j. třmen
normální
k. pojistný
|
| Na tomto sedle se sedí v tzv. dámském
sedu, který je pohodlný, zejména na koních mimochodících, kteří v kroku a
klusu vykračují vždy oběma pravýma a oběma levýma nohama najednou jako
velbloudi. Tomuto chodu se v jezdecké hantýrce říká také "pas". Jak kostry
sedel, tak rozsochy, posedlí, stranice a kolenní opěry, ba i třmeny jsou
různé úpravy podle druhu použití. U skokových a dostihových sedel
jsou stranice kratšía více vykrojeny směrem dopředu než u sedla běžného
anglického typu. U sedel kovbojských, kozáckých a orientálních jsou obě
rozsochy vyšší a strmější, posedlí kratší, protože jezdec v sedle nesedí,
ale spíše stojí ve třmenech. Takovému sedu říkáme "vidlicový sed". Proto
se také v těchto sedlech jezdí většinou krokem nebo cvalem a klusové
partie jsou kratší. Zapamatujeme si rozdíly mezi podbřišníkem,
obřišníkem a podpínkou! Podbřišníky jsou na obou stranách zakončeny
zápřezkami kterými se zapínají do sedlových zápinek. Obřišníky mají na
jedné straně zápinky a na opačném konci zápřezky, slouží k upevnění houně
nebo přikrývky na neosedlaného koně. Pro metání na koni neosedlaném má
obřišník madla. Podpínky se vyskytují pouze u tažných a soumarských
postrojů. Poprsníky jsou dobré pro vyjížďky do terénu a u těch koní, kteří
mají kratší a strmější kohoutek a sedlo by jim mohlo sklouzávat vzad,
zejména při jízdě do svahu. Nejčastější tvar poprsníku sestává ze dvou
kratších přípojných řemenů zakončených zápinkami s našitými zápřezkami pro
upevnění v rámečcích |
sedla na obou stranách přední rozsochy, dále z
kroužků spojojících tyto řemeny s nákrčníkem, dvěma poprsními řemeny
spojenými na prsou kroužkem a řemenem zakončeným poutkem pro návlek na
podbřišník. Tento řemen má zápinku a zápřezku, aby se dal prodlužovat nebo
zkracovat. Třmenové řemeny musíme při čištění sedla odepínat. Proto si
délku, jakou u nich používáme, označíme bavln kou nebo lacetkou v otvoru,
do něhož zapínáme zápřezku. Používá-li více jezdců jedno a totéž sedlo,
pak si každý označí délku vlastní barvou. Správná délka třmenových řemenů
odpovídá přibližně délce jezdcovy paže se zaťatou pěstí. Měříme ji tak, že
pěst položíme pod stranici k zámku nebo rámečku třmenového řemene na sedle
napneme paži a konec třmenu má dosahovat do podpaží. Pro skoky třmenové
řemeny poněkud zkrátíme-o jednu až dvě dírky, pro drezůru používáme třmeny
delší. Třmeny jsou různých tvarů a typů. Nejlepší jsou třmeny větší
a těžší, protože při vyklouznutí jej jezdec za jízdy snáze nohou najde a
zasune nohu zpět, aniž by se musel na třmen dívat. Existují také třmeny s
pojistkou (viz. vyobrazení), které se v oblouku otevřou, jestliže
jezdec spadne a zůstane mu noha ve třmeni. Tím se snižuje riziko že by
mohl být vláčen koněm. Třmeny u dámských sedel mívají obvykle dva třmenové
oblouky - jeden normální velikosti a pod ním druhý menší - pojišťovací,
který se opět může rozevřít. |
| Nasedlání a
odsedlání koní Většinou sedláme koně ve stáji.
Přistupujeme ke koni se sedle, položeným na levém předloktí. Nejprve koni
uhladíme rukou srst od kohoutku dozadu, potom položíme lehce sedlo nad
kohoutek a několikrát jím přejedeme směrem vzad, aniž bychom zpětným
pohybem koni naježili chlupy na hřbetě. Pak uložíme sedlo asi do třetiny
až poloviny kohoutku (podle jeho výčky a délky) a přesvědčíme se, že sedí
rovně po obou stranách. Nato spustíme podbřišník, uchopíme jej pod břichem
koně a zapneme. tak, abychom mohli mezi podbřišník a tělo koně zasunout
čtyři prsty. Po vyvedení koní |
podbřišník dotáhneme. Dotahování podbřišníku v sedle si může dovolit
zkušenější jezdec na koni, který je klidnější. U dvojitého podbřišníku
zapínáme dříve zadní podbřišník, u ostatních vždy nejdříve zadní zápřezku,
a teprve potom přední. Potom stáhneme třmeny. Odsedláváme opačným
způsobem. Nejdříve vysuneme třmeny, potom rozepneme podbřišník a přehodíme
jej přes sedlo, a pak sedlo koni stáhneme. Pokud máme poprsník, musíme jej
napřed rozepnout a vyvléknout z podbřišníku.
|
|